Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

"Jsem matkou. Tak a teď co s tím..." To je velký problém odjakživa. Musíte brát v úvahu i druhou stranu. Zaměstnavatel vás nezaměstnává proto, aby vy jste měla práci, ale proto, abyste mu vytvořila nějakou hodnotu. To přece není diskriminace.

Otázka zní: Chcete být matkou naplno, být s dětmi celý den a dělat s nimi vše co popisujete? Potom stěží můžete najít plnohodnotnou práci. Zaměstnavatel vás nezaměstnává proto, abyste svůj čas věnovala dětem, ale práci. Jen když mu vytvoříte nějakou hodnotu, kterou může "prodat", potom je schopen vám dát podíl ze zisku za tuto prodanou hodnotu.

Zkuste si někdy představit že vy jste tím zaměstnavatelem, a že můžete zaměstnat kohokoliv (nejen ženu/matku), a vyplácet mu podíl z toho co vyprodukuje. Z čeho ho ale budete platit, když vám nic nevyprodukuje? Když přijme vámi nabízené místo třeba prodavačky, ale do práce chodit nebude, protože považuje za správné trávit čas se svou rodinou? Co myslíte, najdete si někoho jiného a budete platit zaměstnance navíc? A když budete hledat toho dalšího zaměstnance, budete se zajímat i o to, jestli bude chodit do práce nebo svůj čas hodlá TAKÉ věnovat rodině? A vy pak budete muset opět shánět někoho dalšího, protože někdo tu hodnotu vytvářet musí, jinak jako zaměstnavatel končíte? Budete tento logický dotaz pak považovat za diskriminaci?

1 0
možnosti

Krásný dobrý den, je to jen náhled do života matek a možná i mužů - co já vím. Podle zákona to diskriminační je, ale v praxi se to běžně užívá. Chtěla jsem jen na toto poukázat. Z pohledu zaměstnavatele jsou všechny Vaše vývody správné, tudíž jak jste již řekl - je to velký problém odjakživa.

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS