Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dělí se svět na matky a lidi?

24. 01. 2017 20:33:16
Přijímací pohovor: Matka od dětí? My se Vám ozveme... Frustrující! Ale když já jsem a chci být matkou a přesto chci zůstat člověkem.

Včera vyšel do ulic nekontrolovaně obrovský zástup žen a příznivců boje za práva žen.

Ženy to mají těžké vždy a často si to i samy navzájem těžké dělají. Důvody jsou zřejmé, ale vezměme to popořádku.

Když jsem coby mladá dlouhovlasá slečna žádala o práci: Máte praxi? My se Vám ozveme.

Když jsem coby mladá vdaná žena žádala o práci: Chcete jednou děti, ne? My se Vám ozveme.

Když jsem coby matka rodu žádala o práci: Máte děti? Má se o ně kdo starat? My se Vám ozveme.

Když jsem coby žena s odrostlými dětmi žádala o práci: Jsme mladý tým... My se Vám ozveme.

Tak jo, pořídila jsem si děti. Tak na pranýř se mnou a pěkně kamenovat. Já vím, že se najdou lidé, kteří se budou ohánět tím, že diskriminace je zakázaná zákonem, jenže život není zákon. On Vám to nikdo písemně nedá. Jen jemně naznačí a pak významně sáhnou po telefonním sluchátku, aby bylo jasno, že tento rozhovor je u konce a to definitivně.

Ale já chci být mámou! Pořídila jsem si děti ne proto, aby mě měl kdo jednou šoupnout do domova důchodců nebo aby měl kdo přispívat na důchod můj i té blonďaté paní v kanceláři, ale proto, že jsem je bytostně chtěla. Bezmezně jsem toužila být tou, na kterou potomci vrhají nejdříve nestrávené jídlo, po té kostky a autíčka a nakonec uražené pohledy při pubertálním výlevu emocí. Chtěla jsem být tou ženou v rozedraných riflích a starém tričku, pamatujícím štíhlejší doby, která drhne domácnost rejžákem a bacily vraždí hromadně i po jednom jako slavná Šebestová. Chtěla jsem být dokonce i tou ženou, která už zapomněla mluvit jinak než dětštinou, má kruhy pod očima, že by se na nich mohla houpat a její děti, když přijdou domů, se jí zeptají: "Je někdo doma?" Ale chtěla jsem být i tou ženou, která učí své děti bábovičky na písku, aby z nich pak byly slavné cukrářky a nebo šéfkuchaři. Chtěla jsem být tou ženou, která ošetří stou odřeninu a její děti přesto uvěří, že když jim políbí kolínko, tak je to přestane okamžitě bolet. Chtěla jsem být tou ženou, která ukáže dětem příležitosti a předá jim své zkušenosti z různých odvětví, protože matky vždy musí umět téměř všechno. Chtěla jsem být tou ženou, kterou zatím její děti moc nechápou a netuší proč do nich cpe zeleninu místo hranolek a proč brečí nad školním představením, ale ke které přijdou, když je něco bolí ať už na těle či na duši, protože dobře vědí, že je bezmezně miluje.

Jsem matkou. Tak a teď co s tím...

Autor: Štěpánka Fedorčáková | úterý 24.1.2017 20:33 | karma článku: 39.59 | přečteno: 4331x

Další články blogera

Štěpánka Fedorčáková

Kde že jen Ti dobří chlapi jsou...

Neposypané silnice ve standardu Středočeského kraje a "zasypaný" sypač aneb ještě že nežiji daleko od Prahy.

31.1.2017 v 9:27 | Karma článku: 10.97 | Přečteno: 464 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Sviňucha

Nejdřív jsem si ji prohlížela z dálky, no, ze tří metrů, upřesním, a zezadu. Ten účes by se mi moc líbil: rafinovaně několika odstíny téže barvy zkrášlené vlasy do půli zad, střih tip tip. Fakt paráda!

24.7.2017 v 16:24 | Karma článku: 16.79 | Přečteno: 285 | Diskuse

Daniela Bulířová

Náš vztah je odrazem naší vlastní sebeúcty

Co dovolíme druhým, je jen naše volba. To, jak s námi zacházejí druzí, je jen nastaveným zrcadlem toho, jak se k sobě chováme my sami.

24.7.2017 v 10:28 | Karma článku: 9.89 | Přečteno: 430 | Diskuse

Aneta Nováková

Bolelo to!

Nechtěla jsi to! Bolelo to, ale nikdy jsi neřekla ne. A mlčení prý znamená souhlas. Pocity bezmoci tě pronásledují dodnes.

23.7.2017 v 19:40 | Karma článku: 10.71 | Přečteno: 510 | Diskuse

Alice Kopřivová

Jak jsem dojila peřiny!

Když nemáte na chalupě přístřešek na auto, když trošku víc zaprší a když vás to prostě "nemine":...a v noci to s vámi vibruje!

20.7.2017 v 18:56 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 544 | Diskuse

Mirka Pantlíková

První zájezd do kapitalistické ciziny

Dnes již není pro nás problémem vypravit se na dovolenou kamkoli ve světě. Samozřejmě jen tam, kam nám naše finance dovolí... Dávno je doba, kdy nám to dovoleno nebylo.

20.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 735 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2397

Matka rodu na plný úvazek, staromil i "ajťák", závislák na kávě a anglických detektivkách, zasloužilý pisálek a podporovatel zainteresování zimního spánku do genomu lidstva.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.